Na pupečníku tkaničku, ve tváři tiky z alkoholového syndromu. Dnes je Dominika seběvědomá tanečnice

Dominika chodí do sedmé třídy, z ničeho si nic nedělá, ve vlasech má sponky hvězd, protože miluje vesmír. A taky Asii. Její noví rodiče si myslí, že má ve tváři asijské rysy. Původ naznačily i genetické testy, které jí nechali udělat.

Dominika je s tím v pohodě a na telefonu má fotku korejského zpěváka ze skupiny Stray Kids. „Korea je u mě jednička,“ směje se.

Čtěte také

Jako když se Krteček staral o orla. Malá Jana babybox už viděla a všechno ví, kromě svého data narození

Před třinácti lety ale život sebevědomé dívky, která vyhrává taneční soutěže, tak jednoduchý nebyl. Jako novorozenou ji odložili do ostravského babyboxu i s placentou. Holčička byla omotaná ručníkem. A navíc měla alkoholový syndrom.

„Čelo měla odřené, asi z nezkušeného porodu. Takže ji museli ošetřit i na hlavě, kde měla škrábance,“ popisuje nový táta Aleš.

„Byla velmi neklidná, špatné přijímala stravu, měla tiky v obličeji. Vyšetření u psycholožky ukázalo alkoholový syndrom. Dominika měla menší abstinenční příznaky,“ vrací se Aleš k miminku, které si před 13 lety odvezl s manželkou domů na Frýdecko-Místecko.

„Jsem ráda, že ty problémy, které jsem měla mít, se mi ztratily,“ doplňuje Dominika. „Pupeční šňůru jsem měla zavázanou tkaničkou. To asi nebyl porod z nemocnice. Muselo to být třeba někde na ulici.“

Sebejistá

Teď stojí Dominika před pražským babyboxem, výlet si udělala jen s tátou, maminka doma hlídá ostatní sourozence.

Dominika je vysoká, má velké světlé oči a v dětství byla blond. „Chvíli jsme si dokonce dělali srandu, že vypadám jako můj táta,“ směje se a dodává:

„Moji rodiče pro mě znamenají celý život. Vím, že se jim můžu se vším svěřit.“

Dominika s tátou Alešem|foto:Veronika Hlaváčová, Český rozhlas

Přesto má nezodpovězené otázky, které míří na biologickou rodinu. „Ty základní, jako proč to udělali. A pak i ty menší, odkud jsou a tak,“ říká.

Jinak se ale moc netrápí. „Nikdo na mě neměl negativní názor, že jsem z babyboxu. Všichni to berou tak, že mě někdo chtěl zachránit.“

„Musíme to brát, jak to je,“ přidává se Aleš. „Myslím, že Dominika má už ve 13 letech představu o svém životě, má jasno.“

„Nějaké řeči ji nedokážou rozházet. A to, že je z babyboxu, nebere jako handicap, ale spíš jako výhodu, že je něčím jiná. Sama se tím prezentuje,“ říká Aleš a přiznává, že je na dceru pyšný.

„Přeju jí, aby byla pořád taková, jaká je. Sebejistá. A šla si vždycky za svým cílem.“